Socha je pro mne život. Neumím si představit, že bych odložil dláta, zastavil motor pily, odložil barvy a všechno co k tvorbě patří.
Socha je můj život, který naplňuji od chvíle kdy jsem se poprvé v šestnácti letech dotkl plastické hlíny až do dnešních dnů, kdy pracuji převážně s dřevem a maluji obrazy. Socha mi pomohla zapomenout i na nemoc, která mě od dětství trápila a děsila. A byla to nejen práce, která mi umožnila doufat, že budu žít, ale i Bůh, kterého jsem potkal. Právě víra mi pomáhá překonávat veškerá utrpení, která se v mém životě vyskytla, víře vděčím za vitalitu a chuť neustále se seberealizovat a vracet se do atelieru, kde nacházím radost, uspokojení a klid.
Narodil jsem se v Praze dne 3.7.1925. V mládí jsem pozoroval otce, když před vánocemi opravoval starý rodinný betlém. Také jsem to zkusil a měl jsem neuvěřitelnou radost z pocitu, že jsem opracoval kousek dřeva do podoby, kterou jsem mu vnutil. V šestnácti letech, když jsem se léčil v sanatoriu v Kostelci nad Černými Lesy, dostal jsem se do města, kde byla řada keramických dílen. Zkusil jsem modelovat, hníst rukama barevnou hlínu a znovu jsem měl ten podivný pocit tvůrce, kdy se z obyčejného kusu jílu rodí tvar.
Za války jsem studoval grafickou školu a po válce jsem započal studium na AVU. Žel studia jsem musel pro těžkou nemoc přerušit a na školu už jsem se nevrátil. Později, když jsem se uzdravil, začal jsem konečně tvořit. Měl jsem pocit, že mám co dohánět, ale hlavně: měl jsem potřebu realizovat náměty, které se neustále rodily v mé hlavě. A bylo to právě dřevo, kterému jsem začal vdechovat nový život. Motivy? Převážně jsem se zaměřil na náboženskou tématiku, což bylo v době minulé zvláště pikantní. Ateistická společnost rozhodla, že Bůh není, a v mé tvorbě se neustále zjevoval Kristus a další postavy z Bible. Kristus na kříži, Kristus na klíně trpící matky, křížové cesty, Kristus vítězný. Snad právě proto jsem větší část tvorby v minulosti realizoval v SRN a ve Švýcarsku.
Několikrát jsem měnil své ateliery. Z těch nejzajímavětších, kde zůstal podstatný kus mého života, mohu jmenovat například atelier v Nerudovce, později jsem pracoval na Pohořelci a dnes, kdy se můj život naplňuje, mám atelier kousíček od našeho bytu v Dejvicích, kde na mě čeká věrná manželka Edita, která měla pro mou práci po celý život pochopení a trpělivost.
Už před léty jsem ve Švýcarsku všude potkával vozíčkáře a uvědomil jsem si, jak tito lidé - děti i dospělí - dychtí po životě a chtějí plnohodnotně žít. Proto jsem s přáteli založil skupinu Dobrá vůle výtvarníků, kteří pomáhají právě těmto postiženým občanům v rámci nadace "Umění pro zdraví".
Celý život se snažím plnit poslání, které mi určil ten Nejvyšší a věřím, že hřivny, které mi věnoval, budou zhodnoceny.
Specializace
V současné době je moje tvorba rozdělena do tří celků.
Prvním celkem jsou kresby, které jsou prvním záznamem myšlenky, zachycují nápady, umožňují mi základní experiment, poskytují možnost ztvárnit motivy, které budou později realizovány formou obrazu nebo sochy.
Druhým celkem jsou obrazy. Vycházejí z kresby, vyznačují se neustálou proměnou, která vychází z potřeby průběžně se vyvíjet, ověřovat si možnosti materiálu. Vznikají tak obrazy, jejichž společným jemenovatelem je experiment.
Třetím celkem jsou sochy a plastiky. Jsou realizovány ve dřevě, převážně dub. Během dlouhé doby se měnila podoba, tvar i tvář vytvářených soch. Pracuji v cyklech a jednotlivé cykly jsou svědectvím mého vývoje. Namátkou se mohu zmínit o cyklu soch, kde polychromie hrála významnou roli, doménou jiného cyklu byly sochy zachovávající si barevnost výchozího materiálu, zdůrazněnou pouze voskovou úpravou, jindy zazářily živé barvy (cyklus Joana Miró). Tématika, jak už bylo dříve zmíněno, je pro všechny tři celky převážně náboženská.
Výstavy
Realizace